Limity pro pitnou vodu: parametr “pach” musí být “přijatelný”; vlastní limit pro sirovodík není stanoven
- Zápach po zkažených vejcích
- Zákal
- Sirovodík je toxický
- Při extrémních koncentracích
podráždění dýchacího ústrojí - edém plic, podráždění očí, zástava dechu
Odstranění sirovodíku z vody
O sirovodíku ve vodě
Sirovodík (sulfan – H2S) je jednou ze základních forem výskytu síry v přírodě. Sirovodík je bezbarvý plyn, který často vzniká rozkladem organického materiálu nebo mikrobiologickou přeměnou síranů při nedostatku kyslíku.
Typický je u něj zápach po zkažených vejcích. Sirovodík je snadno rozpustný ve vodě i v alkoholu. Sirovodík se obvykle vyskytuje v sopečných plynech, které jsou vyvrhovány při erupcích.
Sirovodík způsobuje nepříjemný zápach po zkažených vejcích. Často jej doprovází zvýšené hodnoty železa, manganu, zvýšený zákal nebo mikrobiologické znečištění.
Sirovodík ve vodě se obvykle odstraňuje oxidací, při které se změní na neškodné sírany. Taková oxidační reakce může probíhat provzdušňováním, které jednak zajistí oxidaci vzdušným kyslíkem a jednak uvolní plynný sirovodík z vody do vzduchu (a sirovodík je odvětrán), nebo pomocí silného oxidačního činidla. Existují také speciální filtrační náplně, schopné oxidovat sirovodík za pomoci kyslíku přirozeně rozpuštěného ve vodě.
Časté dotazy
Sulfan nebo-li sirovodík je bezbarvý plyn. Ten se může se tvořit rozkladem organického materiálu a síranů při nedostatku kyslíku. Sirovodík se projevuje zákalem a zápachem po zkažených vejcích.
Sirovodík je silně toxická látka. Pří extrémních koncentracích dráždí dýchací ústrojí a oči. Je schopen způsobit až edém plic.
Sirovodík zpravidla odstraňujeme oxidací, při které se změní na sírany, které nejsou zdraví nebezpečné. Lze použít i iontová výměna.