Ministerstvo zdravotnictví nově zpřísní systém kontrol kvality vody
Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Cílem navržené novely je dokončit provedení povinné transpozice evropské směrnice č. 2020/2184 do národní legislativy ČR. Tato směrnice v plném rozsahu nahrazuje směrnici Rady 98/83/ES.
Systém kontroly nezávadnosti vody, který vychází ze směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě, a který je do současných právních předpisů České republiky plně implementován, se soustřeďuje na kontrolu kvality vody na kohoutku u spotřebitele. Tento způsob nelze považovat za dostatečně preventivní, jelikož ve chvíli, kdy laboratorní kontrola zjistí nevyhovující kvalitu vody, již není možné odběratele nijak ochránit.
Proto byl na základě Směrnice Komise EU 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (dále i „směrnice 2015/1787“) a s využitím materiálů vydávaných Světovou zdravotnickou organizací do české legislativy od roku 2017 zaveden postup založený na posuzování rizik už při výrobě a distribuci pitné vody, čímž byla výrazně zlepšena možnost prevence havárií a epidemií vyvolaných závadnou vodou.
Nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě vychází z původní směrnice, tzn. veškeré principy ochrany veřejného zdraví zůstávají zachovány a jsou dále rozšířeny např. o nové ukazatele zařazenými na základě pokroku ve výzkumu v oblasti chemických látek a jejich účinků na lidské zdraví, laboratorních metod apod., a především dochází k zavedení komplexního přístupu k bezpečnosti vody, který je založený na posouzení rizik zahrnujících celý zásobovací řetězec:
1.Posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru surové vody
Účelem tohoto bodu je zmapování míst odběru, ochranných pásem i jejich širšího okolí a určení hlavních nebezpečí (pro kvalitu vody), které zde hrozí. (Tato část není předmětem navrhované právní úpravy, pouze je uveden požadavek na zohlednění výsledků této analýzy při vypracování posouzení a řízení rizik navazujícího systému zásobování pitnou vodou)
2.Posouzení a řízení rizik každého systému zásobování (vodovodu)
Rozumí se riziková analýza celého systému od zdroje vody až po konec distribuční sítě (Tato část již byla z velké části dříve implementována v národní legislativě)
3.Posouzení rizik domovních rozvodných systémů vody (vnitřních vodovodů)
Tato část se zaměřuje především na olovo a legionelly. Vypracování posouzení bude vyžadováno v tzv. prioritních prostorech, které jsou legislativně definovány (např. školy a školky). Touto analýzou se navrhovaný právní předpis nově podrobně zabývá.
Z hlediska hygienických limitů jsou novelou zákona č. 258/2000 Sb. na základě požadavku směrnice 2020/2184 zavedeny mimo stávající hodnoty (nejvyšší mezní hodnoty, mezní a doporučené hodnoty) nově zavedeny navíc směrné a referenční hodnoty. V návrhu předpisu jsou tyty nové hygienické limity blíže specifikovány.
Navrhovaný právní předpis nastavuje limity také nově sledovaných ukazatelů. Jedná se o 3 nové ukazatele – bisfenol A (BPA), halogenoctové kyseliny (chloroctová, di- a trichloroctová, bromoctová a dibromoctová kyselina) a suma látek typu PFAS (suma 20 uvedených per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin). V souladu s povinnou transpozicí směrnice 2020/2184 dochází u některých stávajících ukazatelů ke zpřísnění limitů, a naopak pro některé ke zmírnění.
Nová směrnice 2020/2184 učinila posuzování a řízení rizik povinné.
Finanční stránka věci
Orgány ochrany veřejného zdraví
Nová směrnice 2020/2184 předpokládá, že správnost provedení posouzení rizik budou kontrolovat a schvalovat státní orgány nebo instituce k tomu státem pověřené. Jelikož je v ČR systém posuzovaní rizik již částečně zaveden (posouzení rizik v systémech zásobování vodou), nepředpokládá se z důvodů zavedení posuzování rizik domovních rozvodných systémů v definovaných prioritních prostorech, významně vyšší finanční i personální zátěž pro orgány ochrany veřejného zdraví.
Provozovatelé vodovodů
Pro provozovatele vodovodů (podnikající fyzické osoby a právnické osoby, obce) nemá mít novela významný personální dopad a dopad na rozpočet, jelikož má jít pouze o podrobnější popis toho, jaká rizika mohou být v surové vodě, která slouží jako zdroj vody pitné. Předpokládá se, že v tomto případě většina zodpovědných provozovatelů vodovodů k rizikům v povodí již nějakým způsobem přihlíží a přistupuje, například sledují aplikaci pesticidních přípravků na různé typy plodin, aby mohli předpovědět jaká rezidua z těchto přípravku se mohou objevovat v surové vodě a podle toho ji upravit na vodu pitnou podle stanovených požadavků.
Příklad odhadu nákladů na posouzení rizik rozvodu vody na rizika výskytu legionell
Pro odhad finančních nákladů na posouzení rizik domovního rozvodu vody na rizika z přítomnosti legionell bylo jako modelový příklad vzato v úvahu ubytovací zařízení s kapacitou 100 ubytovaných osob s cca 50 pokoji a dalšími prostory. Po součtu nákladů na odběr a laboratorní rozbory vzorků vody a navazující zpracování posouzení rizik a provozního řádu, které by mělo činit cca 10 hodin práce, byla celková částka na rizikovou analýzu odhadnuta na maximálních 25 – 30 tisíc Kč. Pokud by analýzu kompletně prováděla konzultační firma, částka by byla navýšena na celkovou částku cca 45-50 tisíc Kč. V porovnání s denními náklady za pitnou a teplou vodu plně obsazeného hotelu, které činí cca 2500 Kč, tj. cca 70 tisíc Kč za měsíc, lze podle ministerstva považovat částku 50 tisíc Kč vynaloženou na provedení analýzy za přijatelnou.
Příklad odhadu nákladů na posouzení rizik rozvodu vody na rizika přítomnosti olova
Pro odhad finančních nákladů na posouzení rizik domovního rozvodu vody na riziko z přítomnosti olova byla jako modelový příklad vzata v úvahu základní škola s kapacitou 500 žáků a 20 tříd. Po součtu nákladů na odběr a laboratorní rozbory vzorků vody a navazující zpracování posouzení rizik a provozního řádu, které by mělo činit cca 5 hodin práce, byla celková částka na rizikovou analýzu odhadnuta na 15 tisíc Kč. Pokud by analýzu kompletně prováděla konzultační firma, částka by byla navýšena na celkovou částku cca 20-25 tisíc Kč. V porovnání s denními náklady za pitnou a teplou vodu ve škole, které činí cca 1500 Kč, tj. cca 30 tisíc Kč za měsíc, lze podle ministerstva považovat částku 20-25 tisíc Kč vynaloženou na provedení analýzy za přijatelnou. Pro ukazatel olovo však přísnější hodnota platí až od roku 2036.
Posouzení rizik si mají provozovatelé zpracovávat ideálně sami
Další snahou Ministerstva zdravotnictví, popř. Státního zdravotního ústavu, bude vydat metodický návod k posuzování rizik v domovních rozvodech, tak aby byli provozovatelé prioritních prostorů schopni toto posouzení zpracovat v maximální možné míře sami, a to skrze osobu, která budovu udržuje a zná (správce budovy, údržbáře, školníka apod.). Provedení posouzení rizik prostřednictvím konzultační firmy považujeme za vhodné až tehdy, kdy se kompetentní osoba interně spjatá s provozem budovy, nenajde.
Obchodní manažer
Vysoké finanční náklady pak mohou následně vyplývat z nutnosti přijmout nápravná opatření v podobě odstranění nepřijatelných rizik, pokud analýza takováto rizika odhalí. Nejvyšší finanční zátěž by představovala např. výměna olověného rozvodu pitné vody v případě jeho výskytu v budově, což je ale řešení již stávajícího protiprávního stavu, kdy samotná výše uvedená analýza má být pouze nástrojem k odhalení toho, že jsou v budově používány nevhodné rozvody.
Další vyšší náklady mohou spočívat v zavedení aplikace dezinfekce do systému teplé vody v případě výskytu legionell. I v tomto případě jde v případě nadlimitního výskytu legionell v teplé vodě o porušení stávajícího legislativního rámce. Riziková analýza má být opět jen vodítkem k tomu, aby byl tento problém odhalen a efektivně řešen.
Nové limity látek ve vodě
Antimon, bor, selen, chrom a olovo
Dochází ke zmírnění limitu pro antimon, bor a selen, a naopak ke zpřísnění limitu pro chrom a olovo (pro ukazatel olovo však přísnější hodnota platí až od roku 2036). Vyhláška dále zavádí nový doporučený limit pro draslík, jelikož směrnice 2020/2184 zavádí povinnost pro provozovatele vodovodu zveřejňovat informaci o množství draslíku v pitné vodě.
Nově sledované ukazatele
Nově se v souladu se směrnicí 2020/2184 zavádí limit jako nejvyšší mezní hodnota pro ukazatele bisfenol A, a to pro halogenoctové kyseliny a pro sumu per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (suma 20 PFAS). V souladu se směrnicí je stanoven rozhodný termín pro stanovení těchto ukazatelů od 12. 1. 2026.
Chlorečnany, chloritany a chloridy
Dále byl snížen limit pro ukazatele chlorečnany a chloritany v souladu se směrnicí 2020/2184. Limit pro ukazatel chloridy se sjednocuje s limitem ze směrnice 2020/2184. Limitní bude hodnota 250 mg/l. Dřívější limitní hodnota 100 mg/l bude nově pouze doporučenou hodnotou.
Mangan
Nově dochází ke zrušení poznámky u manganu, a to z důvodu, že WHO v roce 2021 zpřísnila tolerovatelný denní příjem manganu téměř dvojnásobně – na 25 μg na den z důvodů potvrzené vývojové neurotoxicity. Z toho důvodu již není možné tolerovat vyšší obsah manganu oproti limitu způsobený geologickým podložím, jak bylo dosud ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. uvedeno. Koncentrace manganu nad 0,05 mg/l jsou již rizikové pro dětskou populaci.
Selen
Naopak pro ukazatele selen a bor bylo v souladu se směrnicí umožněno tolerovat vyšší hodnoty selenu a boru způsobené geologickým podložím.
Trihalomethany (THM)
Novelizací dále dochází ke zpřísnění limitu pro trihalomethany (THM). V dosavadní vyhlášce existoval rozpor mezi limitem pro chloroform (30 μg/l) a sumou pro THM (100 μg/l). Chloroform tvoří cca 80 % sumy THM, proto došlo ke snížení limitu pro THM, aby byl v přibližné relaci k limitu pro chloroform. Nově tedy došlo ke zpřísnění limitu THM v teplé vodě ze 100 na 50 mg/l.
THM jsou co do množství nejvýznamnějším představitelem vedlejších produktů chemické dezinfekce vody, proto se často používají jako jejich indikátor. Vedlejší produkty dezinfekce (VPD) jsou nevyhnutelnou vedlejší (a nežádoucí) reakcí chemické dezinfekce vody.
Chuť a pach včetně chloru
Z praktického hlediska došlo k úpravě poznámky pro ukazatele chuť a pach. Spotřebiteli je jedno, čím je způsoben nepříjemný pach/chuť vody, proto musí být i chlor zahrnut do senzorických zkoušek.
Pesticidy
Mezi ukazatele se směrnou hodnotou jsou vhodně zařazeny ukazatele nerelevantních metabolitů pesticidních látek. Pro 11 druhů nejčastěji se vyskytujících metabolitů jsou navrženy konkrétní limity dle jejich dřívějšího hodnocení. Pro zbylé nerelevantní metabolity je stanovena jednotná limitní hodnota 0,5 μg/l.
Návrh vyhlášky: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCS3H3BYQ/