Proč je studená voda bez potíží a u teplé vody vzniká problém?
Jakmile se voda zahřeje, dojde k porušení její vnitřní rovnováhy. Vápník začne hledat ve vodě volně rozpuštěný oxid uhličitý, aby chemickou reakcí vytvořily vodní kámen.
Je-li ve vodě málo solí, je hladová a pochutnává si na potrubním systému i na ostatních technologiích. Je-li v ní železa hodně, zakalí vodu a o rezavou vodu nikdo nestojí. Další problematikou u teplé vody je výskyt bakterií Legionella Pneumophila.
Jaké problémy v rozvodech a v technologiích můžou vytvořit vápenaté úsady?
Dřív se pro rozvod teplé vody (TUV) používaly pozinkované nebo železné trubky, ve kterých se vápník usazoval po celém jejich vnitřním obvodu „rovnoměrně“ a tím pádem se průřez trubky snižoval pozvolna a v celém rozvodu rovnoměrně. V současné době začínají převažovat rozvody plastové, o kterých se tvrdí, že „nezarůstají“, s čímž se dá v podstatě souhlasit.
I když by se náhodou usadil vápník na stěně trubky, tak při mírné změně teploty trubka dilatuje a vápník odpadne. Utržené části vápníku putují rozvody vody a v tvarovkách se zachytí až zacpou celý průřez potrubí. K tomuto problému může dojít už za několik měsíců provozu, záleží na složení vody.
Další problém s vápenatými úsadami nastává ve výměnících a je v podstatě jedno jakého druhu výměník je (deskový, protiproudý nebo vlásenkový). V každém takovém případě ohřevu dochází k usazování vápníku na teplosměnných plochách, což má za následek výrazné snížení účinnosti výměníku.
V extremních případech může dojít k úplnému zničení výměníku. Např. u deskového výměníku, když dojde k minimálnímu zanesení, výkon se sníží o desítky procent a v době špičkového odběru vody začne MaR do výměníku pouštět maximální teplotu primární vody, čímž se mnohonásobně zvýší usazování vápníku. Při častém chemickém čištění deskového výměníku dojde k mikroskopickému narušení povrchu desek, což vede jednak k zrychlení usazování vápenatých úsad a k výraznému snížení životnosti celého výměníku.
Vysoký obsah vápníku ve vodě nemá jen tyto viditelné neduhy. Bakterie Legionella Pnemophila ke svému množení využívá právě tyto vápenaté usazeniny, ve kterých se zapouzdří a množí, dále tyto pevné vápenaté části používá jako dopravníky v rozvodech.
Proč kalná voda teče z kohoutku obvykle až večer?
Jak jsem již zmínil v úvodu článku, pokud se studená voda ohřeje na teplotu teplé vody (TUV), narušíme její vnitřní rovnováhu a z vody začnou „vypadávat“ částice železa. V době nízkého nebo žádného odběru vody usazují se železité kaly v ležatých rozvodech a v místech pomalého proudění vody, v době odběrové špičky dojde ke zvýšení rychlosti proudění vody a tím k zvíření kalů, které zbarví vodu, kterou si zákazník vypustí např. do vany. Tento jev je daný chemickým složením vody a ohřátí na teplotu teplé vody (TUV). Instalací plastových rozvodů může dojít ke snížení tohoto jevu, ale rozhodně to není 100% lék.
Řešením může být instalace elektrolytické úpravny vody
Obecným lékem na všechny tyto problémy je zajistit, aby i teplá voda byla v tzv. vápenouhličitanové rovnováze (vnitřní rovnováha vody), což řeší eletrolytická úpravna EuroClean KEUV.
Princip a zároveň výhoda úpraven KEUV je, že do vody nic nepřidávají, naopak bez chemie odebírají z vody fyzické částice, které problémy tvoří a způsobují, a tím vodu vrací do její vnitřní rovnováhy.
Úpravny pracují na principu řízené elektrolýzy a pískového filtru. Na elektrodách ze speciálního materiálu se zachytává přebytečný vápník a následnou reverzací proudu odpadává do filtru. V případě, že jsou ve vodě přebytečné částice železa řízenou elektrolýzou dojde k „shluknutí“ částic železa, které jsou následně zachycené ve filtru úpravny. Filtr úpravny se automaticky propláchne, všechny části se tak vypláchnou do kanalizace. Tím je zajištěná rovnováha vody v rozvodech teplé vody. Zmizí úsady i zákal vody.
Obchodní manažer
