Limity pro pitnou vodu: dusičnany – 50 mg/l, dusitany – 0,5 mg/l
- Bez barvy
- Bez chuti
- Bez zápachu, či jiných projevů
- Dusičnany se mění v trávicím traktu na dusitany
- Dusitany jsou toxické, obzvláště pro malé děti
- Při otravě dochází k zablokování schopnosti krve transportovat kyslík – udušení
Jak dusičnany z vody odstraňujeme
- Využíváme princip iontové výměny
Dusičnany a dusitany se v přírodě ve vodě běžně nevyskytovaly. S rozmachem zemědělství a využívání hnojiv se však dusičnany nyní vyskytují zcela běžně jak ve vodách povrchových, tak ve vodách podzemních. Dále mohou pocházet z netěsnících žump, hnojišť a jiných zdrojů odpadní vody. Čistírny odpadních vod jsou vybaveny technologií pro odbourávání dusičnanů a většinou vypouští koncentrace výrazně nižší, než je limit pro pitnou vodu.
Dusičnany jako takové nejsou přímo škodlivé. V trávicím traktu člověka (nebo ve vodě působením mikroorganismů) se však mohou přeměnit na dusitany. Ty nevratně poškozují hemoglobin zodpovědný za transport kyslíku v krvi. Dochází k takzvané methemoglobinémii, jejíž projevem jsou křeče, obrna, dušnost a bezvědomí až smrt. Silněji ohrožené jsou malé děti (do 6 měsíců).
Ke stažení: Dusičnany ve vodě (PDF)
