Nejznámější bakterie: Od Legionell po bledou spirochetu
V souvislosti s patogenními bakteriemi v pitné vodě se v posledních letech nejčastěji v médiích skloňují Legionelly a zdá se, že na rozsáhlé epidemie tyfu či cholery už můžeme v evropském prostředí zapomenout. Ve vodách se ale vyskytují další nebezpečné bakterie. Některé z nich nedokážeme odstranit ani chlorací či chemickou dezinfekcí. Pojďme se podívat na ty nejnebezpečnější, které můžeme ve vodách nalézt.
1.Bakterie rodu Legionella
Bakterie rodu Legionella patří mezi nejznámější patogeny, které můžeme ve vodách nalézt. Onemocnění, které vyvolává má dvě formy – mírnější tzv. Pontiatickou horečku a závažnější legionářskou nemoc. Pontiatická horečka se projevuje jako běžná chřipková infekce a stejně jako chřipka se též léčí. Legionářská nemoc může skončit až komplikovaným zápalem plic a úmrtím. Legionella neublíží člověku při požití, pití kontaminované vody tedy k propuknutí legionářské nemoci nevede, Problém nastává pokud se bakterie dostane do plic. Nebezpečí tak hrozí například při sprchování, protože při něm vzniká velké množství aerosolu.
2. Bakterie rodu Clostridium
I bakterie způsobující botulismum můžeme bohužel najít ve vodě. Její latinský název je Clostridium botulinum a jed, který produkuje, se jmenuje botulotoxin. Botulotoxin útočí na nervový systém a smrt nastává většinou v důsledku ochrnutí dýchacího svalstva a hypoxie (tedy nedostatku kyslíku v metabolismu). Botulotoxin představuje jeden z nejnebezpečnějších jedů vůbec.
U bakterií rodu Clostridium ještě chvíli zůstaneme. Jak už název napovídá Clostridium tetani je původcem tetanu neboli strnutí šíje. Stejně jako botulotoxin zasahuje nervovou soustavu, způsobuje silné a bolestivé křeče, nemocný ztrácí schopnost otevírat ústa, což vede k hladovění. Úmrtnost na tuto nemoc je velmi vysoká, pohybuje se mezi 40 až 70 % a to i v případě, že je nemoc rozpoznána a léčena.
Pokud jsem někdy byli nuceni vyhledat lékařské ošetření hlubší řezné rány či vás třeba pokousal pes či kůň, pravděpodobně jste se nevyhnuli aplikaci vakcíny proti tetanu přímo do rány. Je to proto, že těmto bakteriím se obzvláště dobře daří v hlubokých ranách, kde mají vhodné podmínky pro množení.
3. Patogenní kmeny bakterie Escherichia coli
Bakterie Escherichia coli jsou nedílnou součástí střevní mikroflóry nejen lidí ale i zvířat. Tyto tyčinkovité bakterie produkují látky, které brání množení škodlivých bakterií a též se podílí na syntéze některých vitamínů, například vitaminu K. Existují ale i patogenní kmeny, které mohou způsobit lehké nevolnosti, ale i vážné krvácivé průjmy, záněty močových cest či dokonce selhání ledvin.
Bakterie rodu Escherichia patří k nejlépe prostudovaným mikroorganismům a proto se využívají hojně pro modelové genetické a klinické studie. Využívá se též jako indikátor fekálního znečištění – pokud se tyto bakterie vyskytnou v pitné vodě, znamená to, že byla čerstvě znečištěna fekálním odpadem. Escherichia coli totiž patří mezi bakterie střevního původu a mimo lidské či zvířecí tělo je její životaschopnost krátká.
Limity jsou dané vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. Co se týče obsahu bakterií Escherichia coli limit je stanoven na 0 KTJ ( kolonií tvořících jednotku) koliformních bakterií ve 100 ml vody.
4. Vibrio Cholerae
Latinský název této bakterie napovídá, jaké onemocnění způsobuje. Cholera – v minulosti častý postrach evropských velkoměst, se projevuje těžkými vodnatými až krvavými průjmy, které vedou k vyčerpání organismu a smrti. S bojem proti choleře je spojeno také jedno z prvních využití chloru k dezinfekci vody. Stalo se tak během epidemie cholery v Londýně v roce 1854.
5. Salmonella Entericia Typhi
Zatímco v případě cholery bylo jasno, latinský název této bakterie klame – nezpůsobuje totiž salmonelu, ale břišní tyfus. Podobně jako cholera bylo toto horečnaté průjmové onemocnění postrach evropských velkoměst v průmyslově rozvinutých oblastech. Průjmy vedou často k dehydrataci a perforaci střeva, což má za následek smrt.
6. Aspergilus fumigatus
Aspergiloza hrozí hlavně lidem, jejichž imunitní systém je oslabený, tedy například onkologickým pacientům. Projevuje se zimnicí, poruchami dýchání a vykašláváním krve.
7. Bakterie rodu Staphyloccocus
Tento rod zahrnuje velké množství druhů, nejznámější a nejvíce nebezpečný je patrně zlatý stafylokok. Tyto bakterie mohou způsobit širokou škálu onemocnění od sepse přes meningitidu po syndrom toxického šoku. Velkým problémem současnosti jsou kmeny rezistentní na antibiotika, stafylokokům se navíc dobře daří třeba ve zdravotnických zařízeních.
8. Streptoccocus
Bakterie tohoto rodu způsobují nebezpečný syndrom toxického šoku. Ten se projevuje zpočátku horečkou, vyrážkou připomínající loupající se opálenou kůži, bolestí svalů a kloubů. Následuje otok končetin a nekróza tkání. Bakterie mají na svědomí také zápaly plic meningitidy či abscesu.
9. Mycobacterium tubercolosis
Tato bakterie pozorovaná prvně Robertem Kochem je původcem tuberkulózy. V povědomí většiny z nás je zafixována jako nemoc, která napadá plíce a projevuje se kašlem spojeným s vykašláváním krve. Může však napadnout i jiné orgány například kůži, páteř či obratle. Nemoc se nejčastěji přenáší kapénkovou infekcí. Nicméně dříve bylo jednou z nejčastějších forem nákazy zvláště u malých dětí pití kravského mléka.
Tuberkulózou totiž mohou onemocnět i zvířata. V případě skotu mluvíme o tzv. bovinní tuberkulóze. Nemoc se dodnes vyskytuje i ve vyspělých zemích, příkladem může být například Velká Británie, kde v minulých letech docházelo k šíření této nemoci mezi dobytkem. To však není jediná záludnost této tuberkulózy. Nemoc často zůstává v latentní fázi, k propuknutí aktivní nemoci dojde u jednoho z deseti nakažených pacientů. Rizikovým faktorem může je zejména oslabení imunity. Druhým vážným problémem je vzrůstající rezistence bakterií na antibiotika.
10. Treponema pallidum
A nakonec se pojďme podívat na bakterie, která je původcem jedné z nejobávanějších infekčních nemocí historie. Kryštof Kolumbus nepřivezl z Nového světa jen brambory, rajčata, kukuřici či krocana, ale také nové záhadné a děsivé onemocnění. Lidé v 15. století netušili nic o jeho bakteriálním původu, byli ale schopni si dát dvě a dvě dohromady natolik, aby se dobrali, že syfilis se přenáší zejména pohlavním stykem. Ve třetí fázi nedokáže onemocnění vyléčit ani moderní medicína, nemocní končí svůj život jako šílenci.
Závěr
Některé bakterie z tohoto seznamu se sice ve vodě mohou vyskytovat, ale naštěstí pro ně voda nepředstavuje hlavní cestu přenosu. Týká se to například bledé spirochety způsobující syfilis. Naopak existují bakterie rodu Legionella, původce cholery či patogenní kmeny Escherichia coli patří k těm, pro něž je voda hlavní přenosovou cestou. I když jsou epidemie tyfu či cholery v evropských měst dávnou minulostí, neměli bychom zapomínat na to, že voda může být kontaminována nejen bakteriemi vyvolávající tyto nemoci.
Obchodní manažer
