Enterokoky ve vodě
Enterokoky (Enterococcus) jsou přirozenou součástí střevní mikroflóry. Najdeme je ale i ve vodě, v půdě a na rostlinách. Tyto bakterie odolávají vysokému pH a vysokým teplotám. Jsou také velmi rezistentní na antibiotika. Enterokoky patří mezi podmíněné patogeny.
Způsobují infekce močových a žlučových cest, pooperační komplikace u operací dutiny břišní, gynekologické záněty a podílí se i na vzniku infekční endokarditidy. Přítomnost enterokoků ve vodě je jeden z indikátorů fekálního znečištění.
Nejvýznamnější roli hrají enterokoky v procesu fermentace mléčných a masných výrobků, ale byly také izolovány např. ze zeleniny, ryb nebo z černých oliv. V současnosti je popsáno 34 druhů tohoto rodu.
Základní charakteristika
Enterokoky jsou grampozitivní koky sférického nebo ovoidního tvaru, které se vyskytují jednotlivě, ve dvojicích, ve shlucích nebo v krátkých řetízcích. Jsou
nesporulující, netvoří pouzdra a některé druhy mohou být pohyblivé. Enterokoky jsou fakultativně anaerobní, kataláza negativní, ale mohou vykazovat pseudokatalázovou aktivitu a dávat tak pozitivní výsledky, pokud se katalázový test provádí u kultur kultivovaných na médiu obsahujícím krev. Ideální teplota pro růst je 35°C a většina druhů roste v rozmezí 10-45°C.
Historie
Enterokoky byly poprvé popsány roku 1899, kdy francouzský vědec Thiercelin použil poprvé označení „entérocoque“ pro grampozitivní diplokoky fekálního původu. Označení Streptococcus faecalis, které se pro enterokoky užívalo až do roku 1984, poprvé publikovali roku 1906 Andrews a Horder (Murray a Weinstock 1999). Vyčlenění
enterokoků ze skupiny streptokoků poprvé navrhl ve své práci roku 1937 Sherman, kde rozdělil streptokoky na pyogenní, viridující, mléčné a enterokoky.
Jednotlivé druhy
Enterococcus aquimarinus, Enterococcus asini, Enterococcus avium, Enterococcus caccae, Enterococcus camelliae, Enterococcus canintestini, 7 Enterococcus canis, Enterococcus casseliflavus, Enterococcus cecorum, Enterococcus columbae, Enterococcus devriesei, Enterococcus dispar, Enterococcus durans, Enterococcus faecalis, Enterococcus faecium, Enterococcus gallinarum, Enterococcus gilvus, Enterococcus haemoperoxidus, Enterococcus hermanniensis, Enterococcus hirae, Enterococcus italicus, Enterococcus malodoratus, Enterococcus moraviensis, Enterococcus mundtii, Enterococcus pallens, Enterococcus phoeniculicola, Enterococcus pseudoavium, Enterococcus raffinosus, Enterococcus ratti, Enterococcus saccharolyticus, Enterococcus silesiacus,Enterococcus sulfureus, Enterococcus termitis, Enterococcus villorum.
Enterokoky ve studni
Enterokoky ve studni jsou indikátorem fekálního znečištění a eliminují se dezinfekcí. V některých případech stačí šoková dezinfekce Savem, jinde už je nutná periodická dezinfekce např. zařízením AquaDos.
Obchodní manažer
