Jaká jsou rizika pití příliš měkké vody
Voda je jednoduchá sloučenina, ve které se dokáže rozpustit velké množství anorganických i organických látek. Ne vždy se jedná o žádoucí příměsi. Moderní úpravny si se škodlivými rezidui léčiv, pesticidů nebo těžkých kovů naštěstí umějí poradit, je však potřeba dbát na to, aby voda po úpravě obsahovala dostatečné množství minerálů. To může být problém při použití nanofiltrace či reverzní osmózy, které z vody odstraní takřka vše. Minerály (např. vápník, hořčík, sodík, draslík) lidské tělo potřebuje a také vodě dodávají místně specifickou chuť. Již od 50. let se začala odborně studovat souvislost mezi pitím extrémních typů vod od velmi měkkých, až po velmi tvrdé a lidským zdravím.
Jak vzniká voda bez minerálů
Demineralizovaná voda vzniká kondenzací páry ze vzdušné vlhkosti či odsolováním vody mořské nebo brakické, a to zejména v zemích, v nichž je vody chronický nedostatek. Taková voda je z lékařského hlediska nevhodná ke dlouhodobé konzumaci a musí projít další úpravou – remineralizací vody.
Jak se pozná příliš měkká voda?
Běžným signálem v případě měkké vody je, že k umytí je zapotřebí méně mýdla a obecně méně detergentu. Mýdlo a další čistící prostředky v měkké vodě více pění a lépe se rozpouštějí. Mytí je tedy efektivnější v měkké vodě.
Dalším signálem měkké vody je menší nebo téměř žádné množství usazenin. (vápenné usazeniny). Konvice, pračky, myčky ale i sanita, sklo..vše je bez skvrn.
Pocit na pokožce a vlasech: Měkká voda často zanechává pokožku a vlasy jemnější a méně suché po mytí ve srovnání s tvrdou vodou.
Pokud je však například díky špatně nastavenému změkčovači vody voda změkčená přehnaně (nebo za použití reverzní osmózy), mýdlo se rozpouští tak moc a rychle, že na pokožce můžete mít pocit, jako byste na ni měli olej.
Měkká voda na pití – Co se děje v lidském těle při konzumaci extrémně měkké vody
Jeden šálek kávy či jiného nápoje ze zařízení, jež používá pro úpravu vody třeba reverzní osmózu zdraví neuškodí. Pravidelná konzumace takto upravené vody by ale měla být výjimkou. Demineralizovaná voda by měla patřit pouze do laboratoří nebo průmyslu.
Jak působí měkká voda na hospodaření s ionty v lidském organismu
Buňky všech živých organismů jsou tvořeny polopropustnými membránami. Jejich úkolem je vyrovnávat tlak uvnitř buňky vůči okolnímu prostředí. Tyto děje se nazývají jako osmotické (https://cs.wikipedia.org/wiki/Osmotický_tlak). Při osmóze dochází k vyrovnávání koncentrací iontů mezi buňkou a mezibuněčným prostředím. Je-li koncentrace iontů vně a uvnitř rozdílná, tak roztok o nižší koncentraci směřuje do míst s koncentrací vyšší. Tento děj se označuje jako koncentrační spád.
Obsahuje-li okolní prostředí nedostatek minerálů, buňka takovou vodu přijímá a kvůli vysokému vnitřnímu tlaku může dojít k popraskání její membrány. V opačném případě buňka vodu ztrácí a membrána je rovněž poškozená. Optimální stav je, aby roztok, ve kterém se buňky nacházejí byl izotonický. To znamená, aby koncentrace látek mezi mimobuněčnou tekutinou a buňkami, zejména krevními, byly víceméně vyrovnané.
Voda, která obsahuje minimální množství minerálů látek – méně než 100 mg v litru, způsobuje ztrátu mnohých esenciálních prvků z organismu.
Zajímavým zjištěním byla souvislost mezi pitím tvrdé a měkké vody a výskytem kardiovaskulárních onemocnění souvisejících s kornatěním tepen a cévních mozkových příhod. Velmi měkká voda k oběma typům onemocnění významně přispívala (1,2). Sledování se prováděla na rozsáhlých územích, neboť voda z povrchových zdrojů má různou tvrdost. K tomuto poznání ještě přistoupilo ujištění, že k výše jmenovaným chorobám přispívá i voda s nižším pH (kyselejší).
Parametry přiměřeně tvrdé vody
Tvrdostí vody se rozumí obsah všech kationtů, jež v periodické soustavě prvků patří do skupiny alkalických zemin. V případě vody se jedná o vápník (Ca2+ ) a hořčík (Mg2+). Tvrdost vody se obvykle označuje jako součet molárních koncentrací hořčíku a vápníku v milimolech (mmol) na litr. Někteří odborníci se pojmu tvrdost vody vyhýbají, neboť vápník a hořčík působí v organismu protichůdně, a tak podle nich nelze jako tvrdou vodu definovat pouhý součet jejich koncentrací.
Pitná voda |
mmol/l |
odH |
oF |
velmi tvrdá |
> 3,76 |
> 21,01 |
> 37,51 |
tvrdá |
2,51 – 3,75 |
14,01 – 21 |
25,01 – 37,5 |
středně tvrdá |
1,26 – 2,5 |
7,01 – 14 |
12,51 – 25 |
měkká |
0,7 – 1,25 |
3,9 – 7 |
7 – 12,5 |
velmi měkká |
< 0,7 |
< 3,9 |
< 7 |
Příklady prvků nezbytných pro správné fungování biochemických pochodů v lidském těle
Člověk se svým složením a potřebami neliší od ostatní přírody. Některé prvky potřebuje ve větší míře – prvky esenciální, jiné jen ve stopových množstvích.
Prvek | Role v organismu a příznaky nedostatku |
Hořčík | Podílí se na metabolismu enzymů a ATP – adenosintrifosfátu, což je sloučenina, jež funguje jako zásobárna energie pro biochemické reakce v těle. Při nedostatku hořčíku jsou ohroženy srdeční cévy a správná činnost svalů. |
Vápník | Je důležitý pro nervosvalovou činnost a syntézu tkání kostí a zubů. Význam má při krevní srážlivosti. Nedostatek proto vede ke krvácením. Hraje roli v prevenci proti různým druhů rakoviny. Chrání před vysokým krevním tlakem a neurologickými problémy. Vápník i hořčík zabraňují vstřebávání těžkých prvků do organismu. |
Remineralizace vody se provádí přídavkem vápence a dolomitu. Současně se přidává oxid uhličitý pro jejich lepší rozpustnost. K dalším makrobiogenním prvkům patří draslík a sodík. | |
Selen | Působí proti volným radikálům, které mají rakovinotvorný účinek. Nachází se hlavně v mořských produktech. |
Meď | Společně se zinkem se podílí na využití sacharidů v organismu. Roli má i ve správné stavbě kostí a činnosti nervového systému. Jako stopový prvek se účastní biosyntézy pojivových a krycích tkání. |
Železo | Společně s mědí má význam při krvetvorbě. Jeho nedostatek vede k chudokrevnosti. |
Mangan | Působí jako katalyzátor při biosyntéze proteinů. Chybí-li v organismu mangan, může člověka ohrozit cukrovka 2. typu. |
Zinek | Podporuje správný růst kostí a buněčnou imunitu. Přiměřené množství zinku má pozitivní vliv na plodnost. |
Kobalt | Prvek je součástí vitamínu B12, který se podílí na krvetvorbě a chrání srdce. Nedostatek vede k chudokrevnosti. |
Chrom | Jako katalyzátor se účastní syntézy proteinů a cukrů. Záleží na jeho oxidačním čísle. Trojmocný chrom se v organismu projeví pozitivně, naopak šestimocný působí jako karcinogen. |
Mikroprvky se do organismu dostávají hlavně s potravou, ale jejich zdrojem bývá i voda, zejména ta z podzemních vrtů. Ve vyšších koncentracích jsou škodlivé. Ve vodě by se neměla nacházet rtuť, kadmium ani olovo. |
Kdy pitnou vodu změkčovat
Pitná voda by měla obsahovat 200 až 500 miligramů minerálů na jeden litr. Obsah minerálů se liší i mezi jednotlivými regiony České republiky. Voda s vyšším obsahem minerálů se vyskytuje v oblastech, kde v minulosti probíhala sopečná a geotermální aktivita. Tvrdší voda se nachází i ve Středočeském nebo Olomouckém kraji, měkčí je naopak v kraji Jihočeském. Změkčovače vody >>
Z extrému do extrému
Celkově se dá říct, že pitná voda na celém území České republiky má dostatečné množství minerálů. Proto není zapotřebí pitnou vodu příliš změkčovat. Někteří spotřebitelé se upínají k pití minerálních vod. Ty však při nadměrné konzumaci, pokud člověk není vystavený extrémní fyzické zátěži, zatěžují vnitřní orgány, zejména ledviny. Každý extrém je škodlivý a ani pravidelné pití minerální vody organismu neprospívá.
Obchodní manažer
- Schroeder, H.A. (1960). Relation between mortality from cardiovascular disease and treated water supplies. JAMA 172: 1902-1908
- Kožíšek, F (2003). Zdravotní význam „tvrdosti“ pitné vody. Státní zdravotní ústav, Praha: 1-24
Časté dotazy
Měkká voda je voda s nízkým obsahem rozpuštěných minerálů, zejména vápníku (Ca) a hořčíku (Mg). Množství těchto minerálů se obvykle měří jako tvrdost vody. Měkká voda má tvrdost menší než 60 mg/l (miligramů na litr) jako CaCO3 (uhličitan vápenatý).
Signály pro měkkou vodu jsou: nižší spotřeba mýdla a čistících prostředků obecně, vyšší pěnivost mýdla, na spotřebičích a sanitě se nevyskytují vápenné usazeniny.
Co se týče bezpečnosti tvrdé vody, Světová zdravotnická organizace (WHO) neuvádí žádné negativní zdravotní účinky pití tvrdé vody, pokud je kvalita vody jinak v souladu se standardy pitné vody. Vápník a hořčík je zdravý prospěšný. Problém tvrdé vody je spíše technologický v podobě zarůstání potrubí a usazenin. Naopak pití příliš měkké vody (vody bez minerálů) je problém, protože voda je důležitým zdrojem minerálů (vápník, hořčík). Vyloženě nebezpečné je pak pití vody zcela demineralizované (upravené reverzní osmózou). Kromě nedostatku minerálů může voda bez minerálů narušit elektrolytickou rovnováhu v těle. Elektrolyty, jako jsou sodík, draslík a chlorid, jsou nezbytné pro správnou funkci svalů, nervů a dalších tělesných systémů. Pití destilované vody může vést k vylučování těchto elektrolytů z těla močí, což může způsobit nerovnováhu a související zdravotní problémy. Destilovaná voda má tendenci být mírně kyselá, protože absorbuje oxid uhličitý z atmosféry, čímž se vytváří slabá kyselina uhličitá. Pití kyselé vody může narušit přirozené pH těla, což může mít negativní dopady na zdraví. Optimální tvrdost vody: se pohybuje v rozmezí 0,7-2,5 mmol/l. Tato voda je pro naše zdraví nejprospěšnější.
Dobrý den, nechali jsme si s manželem udělat rozbor vody a máme extreme měkkou , dá se proti tomu udělat nějaké opatření aby byla voda pitná ?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den
Dobrý den, mineralizace možná je. Záleží na více okolnostech. Spojíme se s vámi a probereme možnosti. Hezký den.